[Jack Rozparovač!]
V Londýně řádí masový vrah, který se zaměřuje na plebejské ženy. Učiní jeho kratochvílím někdo konec, nebo se do vyšetřování zapletou vaše postavy natolik, že se samy stanou oběťmi? Jaká je cena lidského života prozradí první dějová linka tohoto roku - zapojte se a zjistěte, co za hrůzy se skrývá v křivolakých uličkách plných stínů.

Nějaké to čtení o démonech (pro démony)

Všechno důležité a tajnůstkářské se skrývá právě tady. Dotazy, oběžníky, sem tam nějaká ta křišťálová věštba... Důrazně doporučeno prošmejdit.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Hodinář
Administrátor

Nějaké to čtení o démonech (pro démony)

Příspěvek od Hodinář » 7. 1. 2018 13:27

Démoni, jak už jste si jistě pročetli v Daemonariu, se dělí na pět základních druhů, ovšem v registraci popravdě nečekáme nějakého šotka (šotci a folioti mohou být osobní NPC). Márid je příliš mocný a šance, že bude povolán, je natolik mizivá a nulová, že ve hře se objevují hráči především jako folioti, džinové nebo ifríti.

Není možné "povýšit" ani "ponížit" z jednoho na jiný druh. Každý z druhů má svou moc, seřazeno od nejmenší k největší, a tu nemůže překročit. Všichni ale mají společných několik rysů.

Jídlo a pití
Démoni nepotřebují jíst ani spát jako lidé (i když někteří to mohou dělat pro zábavu). Veškerou svou energii čerpají z Onoho světa, kam by měli být čas od času propuštěni právě proto, aby se zotavili z pobytu na tomto světě.
Pokud například džin sežere šotka, doplní tím část své energie (i když ne moc). Je to způsobené tím, že jsou ze stejné esence, která je spojuje. Mezi démony se proto na vzájemné požírání nedívá nijak zle, ale zároveň to rozhodně nedělají nějak přehnaně často.
Obrázek Proměny
Laicky řečeno, démon může vypadat, jak se mu zachce. Zatímco šotek se zmůže tak na podobu krysy nebo potkana, inteligentní démoni mají většinou širokou škálu podob, které mohou libovolně měnit. Protože většinou chtějí mágy vystrašit, berou na sebe velmi často podobu monster, mytologických příšer, a tak podobně, naopak pokud jim docházejí síly a jsou na samém pokraji, jsou rádi, když zvládnou alespoň podobu hromádky slizu.
Každý démon má obvykle nějakou svou oblíbenou a nejčastější podob, ve které se zjevuje. U některých druhů se takový sklon vysloveně popsal jako modus apparendi. Rozdílem je, až do jaké roviny tak démoni vypadají - někteří se dokážou maskovat až do sedmé roviny a být "neodhalitelní" i pro ostatní démony, jiným stačí tak tři, čtyři úrovně a pak už vypadají tak, jací jsou ve skutečnosti - nikde není popsáno, jak přesně to musí být, ale určitě je v tom spousta chapadel.
Obrázek Poslouchání příkazů
Démoni jsou nuceni poslechnout příkazy vyslovené při povolání v pentagramu, ovšem každý démon si dobře rozmyslí, jestli pána neposlechne i mimo pentagram třeba někde na ulici, jelikož se dost dobře může stát, že pán si později démona v pentagramu pěkně podá a hezké to nebude.
Obvykle jde o slovíčkaření: pokud má démon pána chránit, už není specifikováno, jakým způsobem to má udělat. Představme si situaci, že nás pronásleduje dav nenaložených plebejců s vidlemi. Démon může mága stejně dobře vzít do spárů jako velký orel a uletět, jako ho hodit přes plot do hnoje a dav odlákat v jiné podobě. Oba způsoby splňují "chránit pána", ačkoli v jednom v těch případů skončí pán velmi nevábně. Oboje je přípustné a záleží pouze na tom, jak zněl rozkaz mága a jak si to démon za daných podmínek přeloží a odůvodní - to dává prostor k tomu, aby i "otroci" měli ve hře svůj způsob vyjádření povahy, smyslu pro humor, a tak dále.
Ačkoli špatné povolání nebo špatná formulace jsou samozřejmě skvělou záminkou k tomu, aby démon mága prostě roztrhal a zase se vypařil na Onen svět, ve hře dáváme jednoznačně přednost netrhání a nevypařování. Hrajeme společně, ne proti sobě (a teď je to myšleně neherně, chápeme se?). Jinými slovy, hra by moc daleko nedošla, a tak i různé přikazování a naschvály jak ze strany mága, tak ze strany démona by měly být jaksi uvážené.

Odpovědět